scaramonte:To jsou jenom hysterický pindy. Paní je hysterka, měla pocit viny za jiný, který jí vnutili vítězové vlky stejně jako mnohým jiným. Je to chrakteristický bulvár, stejně jako k fotce napsat "ti nejhorší: Hitler, Göring, Geobels a Himmler", přitom ten ksutenčě nejhorší na tý fotce je pán co jako jediný sedí na židli. Ano - to je jeden z těch kteří tu moc "těm nejhorším" dali. Bankéři, fabrikanti a junkeři - všcihni ti Schachtové, Kruppové, Thyssenové a von Pappenové. Bez jejcih peněz a moci by Hitler zůstal jen směšným křičícím panáčkem jako jím byl celá 20. léta, kdy získal 12 - slovy dvanáct poslanců do Reichstagu, tedy jen tak na hranici zvolitelnosti. Pytel se s nima roztr a nejsilnější frakcí sněmu se stali až poté co vypukla světová krize systému na konci roku 1929 (do Německa dorazila s ročním zpožděním). Komunisté zaznamenali raketový start, hrozila nová revoluce jako v letech 1918-1919. Proto tito pánové tak masívně podporvali tohodle panáčka a nakonec to byli oni, kteří ho pozvali do vlády ač nemuseli. Mohli provést vojenský puč, dosadit generála a stranu zakázat, jako to udělal v sousedním Rakousku Dollfuss. Báli se ale radikalizace mas, protože nebyli schopní jim nic než bídu nabídnout. Proto Hindenburg ač nerad, na nátlak těchto pánů jmenoval 30. ledna 1933 Adolfa Hitlera říšským kancléřem koaliční vlády, ve které měli většinu průmyslníci a šlechta. Teprve když se jeho strana sloučila se stranou filmového magnáta Hugenberga, získal potřebou vládní většinu. A pak následovaly další kroky - kdepak "strháva´t masy"

scaramonte:překlepy: ... vítězové války ... skutečně nejhorší ... roztrhl ..."strhávať ...

scaramonte:To jsou jenom hysterický pindy. Paní je hysterka, měla pocit viny za jiný, který jí vnutili vítězové vlky stejně jako mnohým jiným. Je to chrakteristický bulvár, stejně jako k fotce napsat "ti nejhorší: Hitler, Göring, Geobels a Himmler", přitom ten ksutenčě nejhorší na tý fotce je pán co jako jediný sedí na židli. Ano - to je jeden z těch kteří tu moc "těm nejhorším" dali. Bankéři, fabrikanti a junkeři - všcihni ti Schachtové, Kruppové, Thyssenové a von Pappenové. Bez jejcih peněz a moci by Hitler zůstal jen směšným křičícím panáčkem jako jím byl celá 20. léta, kdy získal 12 - slovy dvanáct poslanců do Reichstagu, tedy jen tak na hranici zvolitelnosti. Pytel se s nima roztr a nejsilnější frakcí sněmu se stali až poté co vypukla světová krize systému na konci roku 1929 (do Německa dorazila s ročním zpožděním). Komunisté zaznamenali raketový start, hrozila nová revoluce jako v letech 1918-1919. Proto tito pánové tak masívně podporvali tohodle panáčka a nakonec to byli oni, kteří ho pozvali do vlády ač nemuseli. Mohli provést vojenský puč, dosadit generála a stranu zakázat, jako to udělal v sousedním Rakousku Dollfuss. Báli se ale radikalizace mas, protože nebyli schopní jim nic než bídu nabídnout. Proto Hindenburg ač nerad, na nátlak těchto pánů jmenoval 30. ledna 1933 Adolfa Hitlera říšským kancléřem koaliční vlády, ve které měli většinu průmyslníci a šlechta. Teprve když se jeho strana sloučila se stranou filmového magnáta Hugenberga, získal potřebou vládní většinu. A pak následovaly další kroky - kdepak "strháva´t masy"