Před soudní bitvou nás zajímá tento paragraf zákona o rodině. Je zcela klíčový, proto si ho přečtěte pozorně:
§ 26 (2) Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby.
Vypadá to nadějně, on ten zákon myslí opravdu na všechny stejně. Teď ale zpátky do praxe.
Zaškrtl jsem tam slovo může, protože v tom je ten háček. Kdyby tam bylo musí, mohl být klid. Soud by prostě musel svěřit děti do střídavé péče rodičů, pokud by oba měli zájem i podobné zázemí.
Ono lépe je zaškrtnuté proto, že je relativní, co je lépe, když ani nevíme než co, zřejmě tím zákon míní lépe než v péči jednoho z rodičů.
Tyto dva háčky, které připomínají slavnou formulaci "větší než malé množství" umožňují, že soud si muže § 26 vykládat různě a o střídavé péči proti vůli matky (která nesouhlasí v podstatě nikdy) rozhodne přibližně každý stý soudce.
Takový soudce si zaslouží úctu: Má odvahu, je osvícený. Uvědomuje si, že se společnost vyvíjí a s ní by se měly vyvíjet i zákon a jeho výklad. Připomeňme, že počet těchto osvícených rozsudků stále roste (viz graf níže).
Zákon říká, že dítě má právo na oba rodiče. Zákon také zdůrazňuje rovnost účastníků před soudem. Zde je zákon v harmonii se zdravým rozumem. Praxe je ale taková, že před soudní bitvou máte šanci na úspěch 1:10.
Ženy mají schopnost během sporu vymyslet jen tak mimochodem takděsivé konstrukce, že by seberafinovanějšího muže ani ve snu nenapadly.
Dvě rady před bitvou
Dvě rady na začátek bitvy, která může trvat až do plnoletosti vašho dítěte, zdeformuje vám život a bude vás stát statisíce korun.
-1) zapomeňte na všechny křivdy
-2) nesmíte udělat chybu
ad 1) Příběhy mužů o tom, co jim ženy provedly (často ponoukány svými matkami a advokátkami) se liší jen v detailech. Jsou variacemi na téma dítě jako zbraň. Ženy muže drtí v nemilosrdnou důsledností, která nemá logiku ani pravidla, takže se proti ní nedá bojovat. Zapomeňte na ně, zbytečně vás vysilují, soustřeďte se jen a jen na svůj cíl: vaše dítě nesmí přijít o tatínka.
ad 2) Jediná vaše chyba může znamenat konec. Dodržujte zákon, vše si dokumentujte. Smiřte se s tím, že totéž o matkách neplatí. Nebudou vám předávat dítě, využijí každé příležitosti (i za hranicí zákona) jak vás ponížit. Soustřeďte se jen na to, neudělat chybu.
Není doložen jediný případ, kdy by otec bránil styku dítěte s matkou. Jsou statisíce případu, kdy matky brání styku dítěte s otcem.
Střídavá péče znamená méně rozvodů
Závěrem tohoto dílu jeden důležitý údaj. Ve Spojených státech je institut střídavé péče (joint custody) v zákoně už od roku 1973 (20% dětí je je střdavé péči) a jsou tedy k dispozici dlouhodobé statistické údaje týkající se dopadu na společnost.
Vyplývá z nich, že po zavedení střídavé péče klesla rozvodovost. V praxi to znamená, že institutem střídavé péče přišly matky o svou hlavní zbraň, tedy výsadní vlastnictví dítěte. Proto mají matky větší vůli se dohodnout na urovnání partnerských vztahů.
Ondřej Höppner
VÝZVA PRO ZOUFALÉ TATÍNKY: Posílejte nám své příběhy. Přiložte fotografii, na které jste s dítětem, a nezapomeňte uvést jméno soudce.
Pište na adresu redakce@malostranskenoviny.com
Přidat názor
zhlédlo 
