Zatčení proběhlo v souvislosti s jeho skokem z okna prvního patra soudu na Ovocném trhu dne 25. března letošního roku. Pan Fiala tak tehdy protestoval proti tomu, že se soudce Kryštof Janek, který řešil spor o jeho dvě děti, odmítl podřídit rozhodnutí mezinárodního soudu ve Štrasburku.

„Podle mezinárodního soudu české soudy hrubě porušily práva mých dětí. Soudce Janek se tím, že jeho rozsudek ignoruje, dopustil trestného činu pohrdání soudem,“ uvedl pro Blesk.cz ing. Jiří Fiala a dodal, že na soudce podal trestní oznámení.

Děti mu jejich matka nepředala 10 let

Své dvě děti, které český soud svěřil do péče matky, neviděl už deset let. Na mezinárodní soud ve Štrasburku se obrátil v roce 2003, soud rozhodl v jeho prospěch o tři roky později, kdy vynesl rozsudek ve prospěch pana Fialy a jeho dětí.

„České soudy na mé výzvy už několik let nereagují. Děti jsou u matky, která je odmítá vydat a popouzí je proti mně,“ vysvětluje pan Fiala.

Členové K 213 si zatčení svého předsedy nahrávali na videokameru (záznam na konci článku). Pan Fiala byl poté odvezen na policejní stanici do ulice Františka Křížka, kde se od vyšetřovatelky Barbory Boškové dozvěděl, že je obviněn z trestného činu pohrdání soudem. Po půlhodinovém výslechu byl propuštěn na svobodu.

Divoká honička s policií na soudním dvorku

Když v březnu letošního roku vynesl soudce Janek rozsudek, podle kterého jsou děti ponechány v péči matky, pan Fiala se rozhodl vzít spravedlnost do svých rukou. Odebral soudci přímo ze stolu soudní spis, a když se po něm sápala justiční stráž, vyskočil i se spisem z okna 1. patra soudu.

„Justiční stráž vyskákala za mnou a honila mě po dvorku. Pak na mě strážci skočili zezadu a spis mi vzali. Jednomu z nich jsem zas já výměnou odebral obušek,“ popisuje honičku jak z akčního filmu pan Fiala.

Odebrání obušku bylo původně ohodnoceno jako přestupek útoku na veřejného činitele. Poté, co kauzu vysílala televize, byl překvalifikován na trestný čin.

Co je soud ve Štrasburku

Na soud ve Štrasburku se obracejí čeští otcové, jejichž práva poškodily české soudy, které svěřují děti v drtivé většině do péče matek, a to často i v případech, kdy má otec prokazatelně lepší zázemí i výchovné předpoklady. České soudy mají povinnost rozsudky mezinárodního soudu respektovat, což vyplývá z mezinárodní úmluvy, kterou Česká republika přijala v roce 1992.