Žaluje manžela za stránky (www.kaja.chytrak.cz) spolu se svou sestrou. Chce čtvrt milionu korun jako odškodné.

Jde o první případ u nás, kdy jsou rodinné spory zveřejněné na internetu řešeny následnou žalobou.

Internetem proti diskriminaci

„Zveřejnit případ na internetu jsem se rozhodl poté, co soud předběžným opatřením svěřil dítě do péče matky,“ říká Aleš Hodina. Rozhodnutím soudkyně Marie Kříhové z Obvodního soudu pro Prahu 3 je rozčarován.

Podle jeho názoru dokáže poskytnout synovi lepší podmínky a zázemí, dítě navíc vyrůstalo u něj doma.

Ze statistik vyplývá, že je u nás 90% dětí svěřováno do péče matek.

„Přibližně v polovině těchto případů je porušeno právo na rovnost účastníků před soudem a dochází k diskriminaci pohlaví,“ říká Luboš Patera, zmocněnec sdružení Spravedlnost dětem, které bojuje za to, aby se tato situace změnila.

„Manželovy internetové stránky mě poškozují nejen v zaměstnání, ale i v místě mého bydliště. Lidé si na nás ukazují na ulici prstem,“ řekla Blesku.cz Hana Hodinová.

„Nedovolil bych si uveřejnit něco, co není pravda,“ reaguje Aleš Hodina.

Na webovkách zveřejňuje i fotografie a video svého syna Káji, šťastného a v pohodě, když je v jeho přítomnosti. Vyzývá také veřejnost, aby ho podpořila v jeho boji o syna a poslala matce e-mail, který by ji pomohl přesvědčit, aby umožnila návrat dítěte do jeho domova.

Záhadná zranění dítěte

Na stránkách jsou též zveřejněny snímky Kájových zranění po návratu od matky, podlitiny na hlavě a řezné rány na hlavě a na ruce, o kterých prý syn říkal, že se u mámy pořezal nožem. V průběhu jednoho roku otec pořídil a zveřejnil celkem šest snímků různých zranění dítěte.

„Kvůli zraněním syna tu byla už třikrát policie. Je ale zřejmé, že si syn zranění přivodil při hře,“ uvedla paní Hodinová. Policie uzavřela případ s tím, že „nelze prokázat trestnou činnost matky“.

Pan Hodina má vážné podezření, že se jeho žena nedokáže o dítě řádně postarat.

„Byli jsme se synem na Sněžce, chodíme do lesa, na hřiště, Kája je hodně neposedný, ale spolu se nám nic takového nikdy nepřihodilo,“ podivuje se nad zraněními pan Hodina.

Rozbila rodinu a vzala si dítě

Paní Hodinová podala na svého manžela žalobu na ochranu osobnosti společně se svou sestrou Jitkou Fürstovou, o které pan Hodina na svých stránkách uvádí, že pomohla významnou měrou rozbít jeho rodinu.

Internetové stránky pana Hodiny jsou ve dvou verzích: v češtině a částečně i v němčině. Podle paní Hodinové je tato dvojjazyčnost záměrná, protože jezdí často za prací do Německa.

„Manželka byla v Německu pracovně jednou v životě někdy před pěti lety. Káju znají naši známí z Německa, proto ta dvojjazyčnost,“ podivuje se nad obviněními manželky pan Hodina.

Paní Hodinová tvrdí, že jí chce její manžel znepříjemnit život a překračuje při tom meze zákona.

„Také moje sestra pracuje pro zahraniční firmu na prodej kosmetiky, má tým podřízených, kteří manželovy internetové stránky znají. Poškozuje ji to v její práci,“ uvádí dále Blesku.cz Hana Hodinová.

„Stránky dokumentují pravdu o Kájovi a jeho osudu. Vůbec se na nich nepíše o multi level marketingovém systému paní Fürstové,“ říká na to pan Hodina.

O své manželce pan Hodina na svých internetových stránkách píše, že rozbila jejich vztah, porušila všechny dohody a vytrhla syna z jeho přirozeného prostředí v pražském bytě, kde od narození vyrůstal.

Spor o malého Káju je ve fázi, kdy soud svěřil dítě předběžným opatřením do péče matky, která s ním teď žije na Sokolovsku.

Porušení osobnostních práv na internetu

Případ, kdy se někdo cítil poškozen internetem, řešily české soudy v roce 2007. Jednalo se o zásah do osobnostních práv dvou společníků společnosti Kadran. Žalovaná strana zřídila internetovou doménu „kadran.cz“, kam umístila pornografickou karikaturu a urážlivý text v němčině.

Z výpisu registrátora domén vyplynulo, že držitelem domény kadran.cz je společnost La Maison, která si se dvěma společníky firmy Kadran chtěla vyřídit účty.

Po mnoha odvoláních soud uložil žalované straně zaplatit každému z žalobců částku 300.000,-Kč.

Žaloba má minimální šance

Případ internetových stránek pana Hodiny je ale jiný, a to především v tom, že se jedná o dokument.

"O porušení zákona o ochraně osobních údajů by se jednalo až v případě systematicky prováděné operace s osobními údaji. Například fotografiemi osob identifikovaných zpravidla jménem a příjmením," vysvětluje JUDr. Václav Bartík, ředitel odboru legislativního a právního z Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Při podrobnější analýze stránek zjistíme, že pan Hodina sice uveřejňuje snímek své manželky se synem (je to jedna z mnoha fotografií) ale není zde popisek se jménem portrétované osoby.

Na rozdíl od tištěných médií, kdy odpovídá za obsah vydavatel, v případě internetových stránek je za obsah odpovědný výhradně jejich provozovatel, v tomto případě tedy pan Hodina.

Aby ale paní Hodinová se žalobou uspěla, musela by přesvědčit soud, že manžel zveřejňuje údaje o jejich sporu o dítě s úmyslem ji poškodit.

Experti, které Blesk.cz oslovil, dávají paní Hodinové ve sporu o ochranu osobnosti mizivou šanci na úspěch.

Vývoj případu manželů Hodinových

Manželé Hodinovi se soudí o syna Káju už od listopadu 2007. Hana Hodinová poprvé odešla od rodiny pár měsíců od Kájova narození. Na jaře 2008 vzala návrh soudu zpět a v létě 2008 jej podala znovu.

V listopadu 2008 odešla od rodiny opět a podepsala s Alešem Hodinou dohodu, podle níž byl syn v péči otce. Pak si ale všechno rozmyslela a obrátila se na soud ve víře, že v drtivé většině případů přiděluje děti matkám.

Podařilo se jí přesvědčit soudkyni Marii Kříhovou z Obvodního soudu pro Prahu 3, a ta svěřila v prosinci 2008 Káju předběžným opatřením do péče matky. Paní Hodinová pak odvezla syna z Prahy a teď s ním žije u své matky v malém pohraničním městečku.

Otec se tak smí vídat s Kájou jen každý druhý víkend a každý druhý čtvrtek. Je přesvědčen o tom, že je lepší rodič než jeho žena. Poukazuje na své zázemí v Praze, zodpovědnost, majetkové poměry. Za spravedlivé řešení by považoval střídavou péči, je ale připraven znovu o syna pečovat i sám.

Pan Hodina se odvolal k městskému soudu. Ten ve svém vyjádření uvedl, že „otec je schopen se o nezletilého řádně postarat a má k němu vřelý citový vztah“, že „je nepochybně v zájmu nezletilého, aby vyrůstal v klidném rodinném prostředí, na které je od narození zvyklý a cítí se v něm bezpečně.“

Přesto odvolací soud předběžné opatření nezrušil.

Pan Hodina se pak bezúspěšně odvolal k ústavnímu soudu. Své odvolání opíral o to, že nebyla dodržena podmínka rovnosti účastníků před soudem a došlo k diskriminaci na základě pohlaví.

Nyní zvažuje žalobu do Štrasburku. I kdyby mu ale evropský soud vyšel vstříc, české soudy se jeho rozhodnutím řídit nemusí.

Střídavá péče

Institut střídavé péče je zakotven v českých zákonech od roku 1998. Od té doby stále vzrůstá počet případů, kdy se soud přiklání k tomuto řešení, ale zatím jde stále jen o zlomek rozsudků: lehce přes 2 %.

V drtivé většině případů soud zavrhne střídavou péči proto, že s ní jeden z rodičů (99% matka) nesouhlasí a tvrdí: „že se s ním nedá dohodnout.“

Přestože k rozhodnutí o střídavé péči není třeba souhlas obou rodičů, matkám se většinou daří přesvědčit soudy, že děti v péči otce trpí a že prostě: „dítě patří k mámě.“

Přibližně 90% rozsudků znamená svěření dítěte do výlučné péče matky, 2 % do střídavé péče, a 8% do péče otce nebo prarodičů.

Nejdelší zkušenost se střídavou péčí mají Spojené státy (joint custody), byla zde zavedena už v roce 1973. Proto jsou již známy i její statisticky vyjádřené důsledky.

Vyplývá z nich jednoznačně pozitivní vliv střídavé péče na společnost, v jejím důsledku například klesl počet rozvodů, děti vyrůstající ve střídavé péči jsou odolnější a přizpůsobivější. Úplně nejhůř z rozbitých manželství vycházejí z testů děti, které po rozchodu vyrůstaly ve výlučné péči matek.

Výzva pro rozzlobené muže: Posílejte podobné případy na adresu online@blesk.cz