1°C
ODPOVĚĎ EXPERTA: Samozřejmě. § 216 trestního zákoníku, únos dítěte. Tedy dlouhodobé přemístění dítěte z místa pro něj obvyklého ve smyslu mezinárodních úmluv, především Haagské úmluvy, do jiného místa bez souhlasu obou rodičů či opatrovnického soudu.
Bohužel, tato skutečnost je našim otcům velmi málo známa a přicházejí tak o důležitou, ne-li zásadní výhodu v opatrovnickém sporu hned na začátku. Jak je tato skutečnost málo známa otcům, stejně tak je i málo známa orgánům činným v trestním řízení (OČTR), které tyto únosy - jsou-li provedeny matkami (po otci by rychle vyhlásily celostátní pátrání) - vůbec nestíhají a nevyšetřují.
Právní poradna pro zoufalé muže
Autor: Blesk pro muže
|
To však neznamená, že k trestnému činu nedošlo, anebo že ho nemáte hlásit. Naopak !! Máme-li rovnost občanů před zákonem a rovnost podle pohlaví, pak je výhradně na nás, abychom vyvinuli takový společenský tlak, aby orgány činné v trestním řízení dělaly, zač jsou státem placeny a nekompromisně stíhaly tuto naprosto běžnou trestnou činnost matek, která jim dosud velkoryse a beztrestně prochází.
A to natolik, že se dá řící, že únos dítěte matkou je standardním zahájením opatrovnického řízení, jež opatrovnické soudy přijímají bez mrknutí oka, namísto aby splnily svou oznamovací povinnost oznámit OČTR (orgánům činným v trestním řízení) každý trestný čin, o kterém se při výkonu svých pravomocí dozvědí.
Tento trestný čin, páchaný skoro výhradně matkami, se u nás stal natolik běžným a natolik tolerovaným, že pokud by OČTR dělaly, co dělat mají, byly by skoro všechny děti z rozvedených manželství u svých otců, protože matky by po rozchodu pravidelně seděly na pár let v chládku.
