VYPOČÍTAT SI VÝŠI ALIMENTŮ MŮŽETE ZDE!

"Komplikace začaly v roce 2003 a vygradovaly, když jsem se v roce 2005 přestěhoval ke své přítelkyni a současné manželce Ivetě do jejího bytu v Teplicích. Do té doby bylo všechno v pořádku a s bývalou manželkou jsme se byli schopní domluvit. Když ale viděla, že mám nový vztah, na kterém mi záleží, začala mi dělat peklo," vypráví pan Bezděka, kterého Blesk.cz navštívil v bytě na teplickém sídlišti.

"Rozvedení jsme přitom byli už od roku 1994, bývalá žena byla znovu vdaná a na svou dceru Veroniku jsem celou dobu řádně platil výživné. V roce 2005 ale bývalá manželka najednou podala žádost o zvýšení alimentů na 2500," popisuje Bezděka. Soud zvýšení alimentů schválil, a to bez ohledu na nízké příjmy pana Bezděky. Jeho dcera tak měla mít více peněz, než měl on sám na svou obživu.

O zvýšení alimentů soud rozhodl bez ohledu na to, že se dcera pana Bezděky v té době už odmítala se svým vlastním otcem stýkat. "V té době se se mnou dcera (tehdy sedmnáctiletá) nechtěla scházet, neviděl jsem jediné vysvědčení, vůbec jsem nevěděl, co s ní je. Zkoušel jsem to změnit, ale marně. Jsem přesvědčený, že to celé bylo na popud její matky," komentuje to Bezděka.

Nemáte na to? Soud to nezajímá!

Aby nebylo komplikací málo, soud nejen rozhodl o zvýšení alimentů, ale schválil i zpětné doplacení za dva a půl roku nazpět. Pan Bezděka tak najednou musel do lhůty šesti měsíců doplatit celých 34 tisíc korun.

"Kde jsem na to měl vzít? V té době jsem se právě nastěhoval do Teplic, našel jsem si práci jako kominík a bral jsem 7500 korun hrubého, tedy asi 6000 čistého. Na to, abych platil vyšší alimenty a navíc ještě splácel další peníze, jsem absolutně neměl," vzpomíná pan Bezděka. Soudkyni však jeho argumenty vůbec nezajímaly.

Proti rozhodnutí litoměřického soudu se odvolal u krajského soudu v Ústí nad Labem, ale bez úspěchu. "Znovu rozhodovala soudkyně, což podle mne hrálo zásadní roli. Mé odvolání zamítla, ale alespoň mi snížila splátky na 1000 korun měsíčně," popisuje Bezděka. Ale i placení částky 3500 bylo z kominického platu podle něj nereálné: "Nebýt Ivety, neměl bych v té době ani na to, abych dojížděl do práce. Lépe placenou práci jsem nesehnal, byl jsem rád, že mám vůbec nějakou."

"Absurdní přitom je, že zatímco manžel bral 6000 čistého a neměl vůbec žádný majetek, jeho bývalé ženě zůstal dům s pozemky v hodnotě nejméně 1,5 milionu korun, měla plat 16 500 a později důchod skoro 10 000. Dokonce ještě měla v Litoměřicích byt, který pronajímala," komentuje to Bezděkova současná manželka Iveta (40). "Při rozvodu jsem své bývalé manželce všechen majetek nechal. Věděla, že jsem dobrák, a využila toho. Později mi to oplatila dost podivně," vzpomíná s hořkým úsměvem pan Bezděka.

Soudní mašinerie vás sešrotuje

V roce 2005 začalo panu Jaroslavu Bezděkovi únavné soudní martyrium, které trvá až dodnes. Jeho negativní zkušenosti s českými soudy, zejména s tím litoměřickým, by vydaly na knihu: "Dcera mě v roce 2007 zažalovala o částku 62 000, která nebyla vůbec ničím podložená. Soud to neověřoval a nárok uznal. Dvakrát jsem kvůli tomu dostal podmínečný trest, který byl v obou případech posléze zrušen. Při jednání se ukázalo, že ani sám soudce, který o tom má rozhodnout, vůbec neví, za co mám ty peníze platit."

Došlo dokonce i na lži. Bezděkova dcera Veronika v roce 2007 před soudem kvůli výživnému tvrdila, že začala studovat další střední školu. "Soud to uznal, aniž by to jakkoliv ověřoval. Až my sami jsme po deseti měsících zjistili, že se na školu vůbec nepřihlásila a celou dobu je registrovaná na litoměřickém Úřadu práce," popisují práci soudu Bezděkovi. Veronika svého otce zažalovala za nezaplacení částky 62 000 korun. Přestože bylo prokázáno, že před soudem nemluvila pravdu, nebyla nijak potrestána.

"U soudu mi ani nesdělili, že mám právo na advokáta zdarma. Žádného jsem neměl ani u litoměřického, ani později u ústeckého soudu, což mi samozřejmě dost přitížilo. Bývalá manželka advokáta samozřejmě po celou dobu měla. Pokud chcete lidem v podobné situaci poradit, určitě tam napište 'bez advokáta k soudu nelez'" říká Bezděka. "Já sám jsem se kvůli špatným zkušenostem se soudy stal členem Sdružení otců K213, ve kterém se sešli muži s podobnými zkušenostmi, jaké mám já."

Happyend v nedohlednu

I v současnosti se únavné soudní spory, kterými pan Bezděka prochází už pět let, nadále vlečou. "Teď máme možná první výhru, zamítnutí žaloby o nesplácení výživného. Zatím ale ještě není pravomocná," říká paní Bezděková, zatímco ukazuje rozměrnou složku se všemi dokumenty, týkajícími se sporu.

"Rozhodli jsme se o tom mluvit kvůli plánům paní ministryně Kovářové na zvýšení alimentů. Podle mě to směřuje k zániku rodin. Muži se budou bát mít děti a rozhodně se už vůbec nebudou chtít ženit," tvrdí paní Bezděková, podle které soudy nedávají rozvádějícím se mužům moc velké šance, jak se bránit.

"Pokud se do tohoto porozvodového kolotoče dostane člověk, který nemá peníze a je na to sám, nemá šanci. Tohle už není o právu, ale o tom, jak se pomstít bývalému manželovi a zničit ho," říká Bezděková. "Nám přitom není co závidět. Já sama jsem v invalidním důchodu kvůli sluchu a mám dvě malé děti, kterým umřel táta a se kterými mi Jarda pomáhá," dodává.