"Vím z praxe, že až 9 z 10 obvinění manžela ze znásilnění je smyšlených," říká soudní znalec Vladimír Fiedler.

„Každý poctivý a již zkušený vyšetřovatel sexuálních trestných činů nám dosvědčí, že znásilnění je jedním z nejčastěji falešně hlášených trestných činů“, říká Craig Silverman, bývalý prokurátor v Coloradu, známý svým horlivým pronásledováním domnělých pachatelů znásilnění.

Sociolog Eugene Kanin z Purdue Univerzity zjistil, že během devítiletého období 41 % případů znásilnění bylo úředně prohlášeno za falešné,  „a to tak, že stěžovatelky nakonec přiznaly, že k žádnému znásilnění nedošlo a že obvinění bylo tedy křivé“.

Ženě, která muže křivě obviní, nehrozí prakticky žádný a trest. Jako by samotné podezření, že je muž úchyl, opravňovalo ženu, aby mohla cokoli.

Jako příklad jmenujme kauzu profesora Milana Davida, kterého jeho partnerka v rámci boje o dítě obvinila z pohlavního zneužívání. Než policie a sexuologové zjistili, že pan David nic nespáchal, bylo dítě svěřeno matce, kde si "zvyklo".

Než se dospělo k nevině křivě obviněného, byla za vítězku byrokraticky prohlášena osoba, která křivě obvinila.

Pokračování příští pátek.
Z anglického originálu The Genderous Rice of Sexual Politics od sociologa Stephena Baskervilla přeložil a doplnil Ondřej Höppner.