Opaky se mohou přitahovat maximálně pár okamžiků při náhodném setkání či svádění v baru, při tvorbě trvalého partnerství však nemá taková dvojice šanci a brzy jejich vzájemné sympatie vyprchají.

Fenoménem přitažlivosti a tajemstvím šťastného vztahu se zabýval Oxford Internet Institute, podle jehož závěrů se páry různých národností liší ve vnímání toho, co považují za dobré a co za špatné pro dlouhodobý vztah.

Například Britům vadí nejméně, když je jejich partner na sklonku dne z moderního uspěchaného života příliš unavený pro sex. Australanům zase nevadí slabší emocionalita u protějšku a Američané naopak méně vadí hádky.

Kompatibilita neboli snášenlivost je klíčovým faktorem pro štěstí dlouhodobého vztahu, přestože jsou některé rozdílnosti u partnerů nevyhnutelné. Pokud však prý partneři tyto rozdíly zvládnou sladit, mají šanci žít společně skutečně dlouho a šťastně. Třeba u Američanů jsou běžnější hádky kvůli fungování domácnosti a vykonávání různých činností. Naopak Australané považují spolupráci a shodu při ní za nejdůležitější, zatímco nedostatek citu za nepříliš důležitý.

Číňané se liší od Britů, Američanů a Australanů ve spokojenosti se vztahem po narození dítěte. Zatímco na západě většinou tato spokojenost klesá, neboť přibývá starostí a zhoršuje se životní úroveň páru, v Číně je to naopak. Lidé tam totiž profitují ze štědrého sociálního systému pro mladé rodiny s dítětem.