2°C
Jen málokteré společenství je obestřeno tolika mýty a pověstmi, ovšem i smyšlenými obviněními, jako právě zednáři. Organizace vznikla za baroka, pak přišel klasicismus, romantismus a různé ismy dvacátého století. Když řád vznikl, bojovala ještě katolická církev s reformací a inkvizice fungovala naplno. Řád svobodných zednářů přežil všechno.
Zednáři vs. katolíci
Zednáři byli nejvíc trnem v oku katolické církvi. Roku 1884 vydal papež Lev XIII. encykliku Humanum Genus, v níž oznámil existenci Říše Satanovy na Zemi. Kromě jiného v ní uvedl, že „tajný svaz zednářů se v průběhu uplynulého jeden a půl století úspěšně, drze a lstivě uchytil na všech místech státní správy a získal moc, která se rovná moci vládní“.
Jedním z posledních oficiálních protizednářských projevů je vyjádření někdejšího prefekta kongregace pro nauku víry Josepha Ratzingera, pozdějšího poněkud kontroverzního papeže Benedikta XVI.
V listopadu 1983 shrnul hlavní výhrady, které spočívají například v zednářském postoji ke Kristově božství nebo ve skutečnosti, že zednáři spoléhají především na sílu člověka a přírody. Pokud katolický křesťan vstoupí do zednářské lóže, citujme Ratzingera, „ocitá se ve stavu těžkého hříchu“.
Sami zednáři přitom v Boha, Velkého Architekta Univerza, věří a jsou přesvědčeni, že On stvořil svět a uvedl jej do chodu. »Bůh neustále geometruje« je jedním ze slavných zednářských motivů. Zednáři jsou tolerantní a nevadí jim, když vedle nich sedí bratr (jak se mezi sebou nazývají), který chodí do synagogy nebo do mešity. Řada z nich je přitom katolického vyznání.
O jejich toleranci svědčí i skutečnost, že zednářem byl turecký státník, v roce 1923 zakladatel a první prezident Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk, Otec Turků. V tradiční muslimské baště provedl neslýchané reformy, k nimž ho inspirovaly zednářské ideály.
Kromě jiného oddělil islám od státní správy a díky povinné školní docházce přinutil národ používat latinku. Zrušil také mnohoženství a pro ženy ustanovil stejná práva jako pro muže, včetně práva volit.
Český prezident
I my jsme v té době měli zednářského prezidenta, Edvarda Beneše. V té době existovala ze strany Vatikánu zvláštní dohlížecí služba a hlavním pozorovatelem zednářské činnosti byl u nás ustanoven lidovec Jan J. Rikl.
Byl to vlivný podnikatel a politik s mnoha kontakty v zahraničí a kupodivu právě on prosazoval Beneše do prezidentského úřadu. Je třeba dodat, že Benešův tehdejší národně-demokratický protikandidát Bohumil Němec byl také zednář.
Čeští zednáři
Mezi významné zednáře naší historie patřili Josef Dobrovský nebo Jan Evangelista Purkyně, stejně jako cestovatel Vojtěch Náprstek a vynálezce František Křižík, kteří byli v 19. století tajně napojeni na americké lóže, protože u nás tehdy bylo zednářství zakázáno.
Vedle Alfonse Muchy byl jedním ze zakladatelů československého prvorepublikového zednářství divadelní režisér Jaroslav Kvapil. Mezi zednáře patřili básníci Viktor Dyk a Svatopluk Machar, herec Zdeněk Štěpánek (a později i jeho syn Martin), politici Jan Masaryk, Alois Rašín a Rastislav Štefánik nebo spisovatel Karel Čapek.
Umělci i badatelé
Rakouskou specialitou byla lóžová příslušnost hudebních skladatelů, například Josepha Haydna nebo W. A. Mozarta. Jeho kantáta Maurerfreude, Zednářská radost, v lóžích dodnes zní. V Německu byli členy řádu svobodných zednářů učenci J. W. Goethe, Alfred E. Brehm, Heinrich Schliemann nebo Alexander von Humboldt.
Ve Velké Británii zaujali svým členstvím kapitán James Cook, dekadentní básník Oscar Wilde, objevitel penicilinu Alexander Flemig nebo Winston Churchill, zatímco v USA třeba Mark Twain, George Gershwin a legenda Divokého západu Buffalo Bill.
Havel?
Jedním z tradovaných mýtů je, že sametovou revoluci u nás zařídili zednáři, kteří u nás skutečně už tehdy tajně působili. Proto měl mít Václav Havel při prvním prezidentském slibu krátké kalhoty, aby tak dal najevo příslušnost k zednářům. Ve skutečnosti on sám zednářem nebyl – na rozdíl od několika jeho příbuzných za první republiky.
Bez centrály
Sami zednáři tvrdí, že nemají přímé prostředky k ovládání světa, žádnou světovou centrálu, že tvoří řetězec suverénních velelóží, které se mezi sebou uznávají a neovlivňují se. Obsahová náplň lóžové činnosti kromě toho není zaměřena na politiku. Dějiny ovšem vědí svoje, a proto se zednářů obávali i evropští panovníci, kteří nechtěli následovat osud francouzského krále Ludvíka XVI.
Za odtržením kolonií v Novém světě od Velké Británie a zrodem Spojených států amerických stáli svobodní zednáři a první prezidenti byli členy lóží. Američtí zednáři se navzájem ctili i během občanské války, a když například jedna strana ukořistila během bojů druhé tzv. polní lóži, po bitvě byla protivníkovi ceremoniálně vrácena. V roce 1773 byla založena zřejmě nejslavnější lóže Grand Orient de France.
Politika
Zednáři se stali mnozí volnomyšlenkáři, například Diderot, a na sklonku svého života i Voltaire. Byl duchovním učitelem Georgese Dantona, významného představitele rané fáze Velké francouzské revoluce, která změnila běh dějin. Vypukla roku 1789 a měla naplnit zednářské sny o rovnosti, volnosti a bratrství.
Ve skutečnosti je ale utopila v krvi a napoleonské války, které následovaly, proměnily Evropu v bojiště. Že zednářství do politiky nikdy nemělo daleko, dokazuje i řádová příslušnost Giuseppe Garibaldiho nebo zavražděného chilského prezidenta Salvadora Allendeho.
Voltairova zástěra
Jedním z nejslavnějších zednářských artefaktů je zástěra, kterou při práci v lóži používal Voltaire. Zástěry odkazují na práci tzv. operativních zednářů, členů bratrstev stavebních hutí, kteří kdysi fyzicky pracovali na stavbách s kladivem a dlátem v ruce, a zástěra je při práci chránila.
Pro zednáře to vždy byla významná součást rituálního oděvu a mistrovská zástěra se od učňovské a tovaryšské liší vyšitou nebo namalovanou výzdobou, která má vždy nějaký vztah k symbolice zasvěcovacího stupně. V tzv. Skotském ritu starém a přijatém jich je třiatřicet.
Jaké měli a mají cíle?
Zednářská organizace podle slov svých členů neusiluje o ovládnutí světa či hromadění kapitálu. Hlavním úkolem je sdružovat úspěšné, vzdělané a mravně kvalitní osobnosti, usilující o lepší svět. První lóže v Praze vznikla roku 1741 a město záhy proslulo zednářskou charitativní činností.
Na místě Bredovského paláce například stál velký sirotčinec a svobodní zednáři významně pomáhali při povodni roku 1784. I dnes uskutečňuje každý příslušník řádu skrze vlastní zdokonalení ideály lidskosti, bratrství a vzájemného porozumění.
Svobodní zednáři působí neveřejně a svoje členy si vybírají. U nás je nyní organizováno v téměř 30 lóžích několik set členů, ovšem např. ve Francii jsou jich statisíce. Panovala tam tradice, že nově zvolený prezident zve na první večeři velmistra lóže Grand Orient de France.
Symboly a rituály
Práce na vlastním zdokonalení se přirovnává k opracování kamene. Zednářství disponuje desítkami symbolů; základními jsou Bible, úhelník a kružítko. Bible symbolizuje tradice a světlo nad námi, úhelník morální pravidla a světlo v nás a kružítko bratrskou vzájemnost.
Symboliku i lóžové rituály popsal Tomáš Srb v trilogii Řád svobodných zednářů. Při vydání první části ještě působil na veřejnosti a patronem knihy byl tehdejší francouzský velvyslanec. Po vydání druhé části, v níž prozradil příliš z tajných rituálních principů, se stáhl do ústraní.
Lobby pro Amadea
Svobodní zednáři připravili skvělý vstup do hudební Prahy svému bratru Amadeovi. V tisku ho chválil velvarský rodák bratr Leopold Koželuh a první týden svého pražského pobytu v lednu roku 1787 strávil Mozart v palácích zednářských šlechtických rodin Vrtbů, Clam-Gallasů, Pachtů, Thunů a také u zednářského velmistra hraběte Josefa Emanuela Malabaila de Canal, majitele slavného arboreta zvaného Kanálka.
Zednáři a socialismus
Svobodní zednáři, kteří byli v Protektorátu pronásledováni, u nás neměli na růžích ustláno ani za komunismu. Dostali ovšem zvláštní nabídku, že pokud do každé lóže přijmou jednoho až dva „správné bratry“, mohou v činnosti dál nerušeně pokračovat.
Protože ale zednáři nemají povinnost někomu sloužit, usnesli se, že lóžovou činnost tzv. uspí. Specifický je kubánský model, neboť Fidel Castro kdysi byl údajně iniciován v Mexiku. Po celou dobu existence jeho režimu na Ostrově svobody zednářské lóže vcelku nerušeně fungovaly.
Jedním ze Svobodných zednářů byl i Karel Čapek.
Z Čapkovy vily odvážejí unikátní kusy nábytku na ošetření, zároveň zvelebují i zahradu Michaela Lišková
