Své první noviny vydával William Randolph Hearst už ve 24 letech, když si za otcovy peníze pořídil skomírající deník San Francisko Examiner.

Nakoupil nejmodernější technologie a najal ty nejdražší a nejlepší novináře (např. Mark Twain, Jack London). Jeho vzorem byl investiganivní styl Josepha Pulitzera (který se stal o pár později jeho největším soupeřem) a vedl k němu i své autory.

Válka

Brzy se v San Franciscu nečetlo nic jiného. Hearst si pro sebe vybral motto: "Monarcha deníků" a řídil se jím celý život.

O osm let později, v roce1895, koupil W. R. Hearst tápající deník New York Morning Journal. Vypustil s názvu slovo Morning a vydal se do boje osvědčenými zbraněmi. Proti němu ale stál silný soupeř: Joseph Pulitzer (původem Maďar) a jeho deník New York World.

Válka těchto dvou gigantů přinesla vznik tzv. "yellow pages", což je v překladu žánr, kterému se dnes u nás říká bulvár.

Fotogalerie
3 fotografie

Cent

Hearst pochopil, že pouhá investigace nestačí, důležitá je i agresivita, senzace a především srozumitelnost.

Journal zvětšil titulky, soustředil se na senzace a životy známých lidí, zkrátil články, zlevnil na jediný cent a především: přeplatil a přetáhl Pulitzerovi jeho lidi.

"Journal je jako křičící žena, běžící po ulici s proříznutým hrdlem," popsal Hearstův deník jeden z novinářů.

Nepřítel

Velká bitva se strhla o kreslíře deníku World F. Outcaulta, který je považovaný za zakladatele komiksu. Hearstovi se ho podařilo přetáhnout.

Oba deníky, Hearstů v i Pulitzerovů (jeho jméno dnes nesou novinářské ceny) se obracely spíše na nižší třídu, dělníky, ale veřejně se hlásily ke třídě střední.

Velký význam pro Hearstovo směřování byla válka Spojených států se Španělskem o Kubu v roce 1898. Říká se, že ji rozpoutal právě Hearst.

"Ale tady se neválčí!" opozorňoval Hearsta kreslíř z Kuby. Hearst mu údajně odpověděl: "Vy dodáte obrázky, já dodám válku."

Výbuch

Journal po výbuchu lodi Maine vyhlásil odměnu 50 tisíc dolarů za dopadení pachatele a přinášel titulky jako: "Vzpomeňte na Maine, k čertu se Španělskem!"

V následují válce získaly Spojené státy vliv nad Kubou, Portorikem a Filipínami. New York Journal přinesl o celém konfliktu detailní informace a sám jejich majitel neváhal řídit své reportéry, kteří se přímo účastnili bojů.

Hearstovo impérium se posupně rozrostlo až na 30 deníků, 16 časopisů, dvě zpravodajské agentury, dvě rozhlasové stanice a filmovou společnost. Jeho největší lásku zůstaly noviny.

Životem W. R. Hearsta se inspiroval režisér Orson Welles ve slavném filmu Občan Kane. Hearst se ve filmu poznal ještě před premiérou a pokoušel se ho zastavit, leč marně.

Dar

Impériem značně otřásla větová hospodářská krize, ale i tak je Hearst Corporation dodnes jedním z největších vydavatelství na světě (Cospopolitan, Harpers Bazaar), i když se soustředí hlavně na časopisy.

J. W. Hearst zemřel v roce 1951. Honosné sídlo (Hearst Castle) v kalifornském San Simeon věnovala jeho rodina vládě Spojených států. Dnes je hojně navštěvováno turisty.

Editorské směrnice W. R. Hearsta ZDE