Nyní se čeká na odhad tržní ceny barokního paláce s nedozírnou historickou hodnotou. Nan základě informací z ministerstva zahraničí o tom informovaly Malostranské noviny ZDE.
Iniciátorem prodeje Lobkovického paláce Německu je nový ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (Top 09), který přesvědčil celou vládu, že je to dobrý nápad.
Lobkovický palác má být předán Německu v balíku s budovou české ambasády v Berlíně, bývalou budovou ambasády v Bonnu a dalšímu nemovitosti výměnou za pozemky o velikosti fotbalového hřiště u lesa na periferii Berlína. Rozdíl v ceně má německá strana doplatit.
Protesty
Proti záměru vlády prodat (či vyměnit) palác Německu a navíc takto nedůstojným způsobem nic nezmohly ani stovky petic různých spolků a protesty politických stran a hnutí.
„Obrací se na nás desítky občanů, abychom s tím něco udělali,“ říká mluvčí radnice Prahy 1 Veronika Blažková. „My s tím ale nic dělat nemůžeme, budova není majetkem Prahy 1, ale státu. Prodat palác je rozhodnutí vlády.“
„Prodej paláce považujeme za nehoráznost,“ konstatovali zástupci Sdružení občanů a přátel Malé Stany a Hradčan.
Trh
Již samotný fakt, je na Lobkovický palác, považovaný za český architektonický a historický skvost, hodnocen tržní cenou, vzbudil u veřejnosti bouři nevole. Podle historiků cena paláce není vyčíslitelná, podobně jako například u Pražského hradu.
S prodejem nebo převodem paláce Německu nesouhlasí například Jiří Lobkowicz, jehož předci budovu postavili a v roce 1927 prodali Československé republice.
Proti je také ČSSD, KDÚ / ČSL, Komunisté, Svobodní a další strany a hnutí. Když to shrneme: pro není nikdo kromě ministra zahraničí, kterému se podařilo přesvědčit zbytek vlády.
Zeď
Německo ospravedlňuje zájem o koupi sentimentálními důvody. Podle agentury DPA chce Německo slavit 25. výročí pádu berlínské zdi již ve svém, tedy v německém Lobkovické paláci. Výročí pádu berlínské zdi připadá na 9. listopadu 2014.
O Lobkovický palác usiluje Německo již od 80. let, tedy mělo zájem ho koupit ještě v době, kdy berlínská zeď ještě pevně stála.
Za pronájem Lobkovického paláce včetně velké zahrady zasahují do vrchu Petřína platí Německo 30 milionů korun ročně. Je to víc, než většina jiných ambasád, ale budova paláce je zdaleka nejvíc reprezentativní.
Volby v nichž se rozhodne u udržení nebo změně současné vlády jsou v České republice jsou téhož roku.
Kotva
Ambasáda České republiky v Berlíně, kterou chce ČR také prodat Německu, sídlí v budově, byla postavena v roce 1978 podle návrhu architektů Machoninových (autoři obchodního domu Kotva). Objekt je vyhledávanou kulisou pro módní fotografie a filmy. Architektonicky je objekt považovaný za mimořádný a velmi cenný.
Česká ambasída v Berlíně sídlí v těsné blízkosti spolkových ministerstev financí, sociálních věcí a zdravotnictví či budovy spolkové rady.
Hrůza
"Stávající české ambasáda v Berlíně je hrůzostrašná budova,“ řekl k tomu premiér Petr Nečas, jehož vláda plně podporuje převod Lobkovického paláce do německých rukou. „Je to blbě postaveno“, řekl o budově české ambasády v Berlíně ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Kromě Lobkovického paláce chce ČR prodat Německu též nepotřebné nemovitosti bývalého československého velvyslanectví v Bonnu, nepotřebný bytový komplex o 81 bytech v Berlíně a také budovu, v níž sídlí česká ambasáda dnes.
Za to Německo nabízí pozemky v Berlíně, na kterých by měla být postaveno nová ambasáda České republiky a doplatek.
Prodělek
Celková hodnota všech těchto nemovitostí (ambasáda v Berlíně, rezidence velvyslance, bývalá ambasáda v Bonnu, byty v Berlíně) je podle předběžných odhadů, které má prý vláda k dispozici, 650 milionů korun. Tento odhad je ale na první pohled nehorázně nízký.
Za utržené peníze chce Česká republika koupit pozemek a a zaplatit výstavbu nového sídla českého velvyslanectví v Berlíně.
Jejda
Premiér Nečas prý očekává, že po finančním doplnění rozdílu by ČR dostala od Německa asi 250 milionů korun. Totéž by ČR dostala od Německa jen za pronájem Lobkovického paláce za necelých 10 let.
Převod vlastnictví všech nemovitostí i finanční plnění se mají uskutečnit současně.
Z balkonu Lobkovického paláce bylo na podzim roku 1989 oznámeno uprchlíkům z východního Německa, že mají možnost odejít do tehdejší Spolkové republiky Německo.