Jak jsem daroval sperma II. (skutečný příběh)

V minulém dílě (ZDE) se dárce ocitá v malé místnosti bez oken. V ruce má lahvičku (2 deci) s oranžovým víčkem.

V místnosti 2x2 metry je stůl, dvě židle, lůžko a dveře na záchod. Je tu také televize a nějaké videokazety. Na stole naskládané časopisy s nahými ženami na titulní straně.

Kalhoty

S lahvičkou v ruce si sedám na židli. Rozepínám si kalhoty. Pak je zase zapnu a jdu zkontrolovat, jestli je zamčeno.

Listuji časopisem. Trochu mě ty obrázky vzruší, ale jen na chvíli. Je to v podstatě mechanická záležitost. Něco jako Pavlovův reflex.

Pavlov

Když psovi posvítíte do očí baterkou, ví, že dostane nažrat a začne slintat. Když muži ukážete nahou ženu, vzruší se a ejakuluje. Na tomhle principu stojí celá společnost.

Časopis není nějak umolousaný nebo olepený, zjevně ale není ani nový. Představuji si ty nešťastníky, co tu seděli přede mnou a listovali stejným časopisem.

Úchylák

Co je k tomu vedlo? Potřebovali peníze? Pětikilo se dá vydělat i příjemnějším způsobem. Když jsem byl darovat kkrev, nebylo to ani zdaleka tak ponižující.

Tam jsem si s rukou nataženou vpřed, připadal jako hrdina a jednali se mnou s úctou. Tady si připadám jako úchylák.

Sperma v jakékoliv podobě je základ života na této planetě. Neoplodněné vajíčko je zmar, stejně jako sperma, které nemá co oplodnit.

Video

Nejsem tu kvůli penězům. Chci jen pomoci rodině, která nemá děti a chce je. A děti, to znamená štěstí.

Jdu zapnout video, ale chvíli mi trvá, než zjistím, jak na to.

Koukám na ty souložící cvičence a najednou je mi z toho nějak smutno. Nakonec si potvrzuji, že ejakulace je jen a jen mechanická záležitost, která nijak nesouvisí s láskou.

Dlaň

Hlavně to chci mít co nejrychleji za sebou. Udělám se do dlaně a sperma pak setřepu do lahvičky s mým jménem. Lahvičku pečlivě zavřu.

Jdu se umýt na záchod. Když vytahuji klíč, dívám se na hodinky. Byl jsem tu skoro hodinu.

Spiklenci

Od odběrné místnosti k okénku je to kus cesty po chodbě. Lidé, které potkávám, se dívají, co to držím v ruce. Muži i ženy se spiklenecky usmějí, já s nimi ale necítím žádnou sounáležitost.

"Za půl roku se vám ozveme," říká slečna v okénku.

Vycházím z nemocnice a cítím se pod psa.