Šílený Oto: Vrah, který to zpackal

Ponechme zcela stranou úvahy etymologů, kteří se zamýšleli na podivnými názvy míst, lemujícímu životní pouť cynického Oty.

Narodil se v Tlustovousech, do školy chodil v Tuklatech, chatu měl v Přišimasích, atd. Tento zvláštní místopis je ale slepou uličkou stejně jako všechny vrahovy pokusy definitivně zbohatnout.

Příběhy českých seriových vrahů. Poprvé se dozvíme odpověď na otázku: Proč?

Autor: max

Tyč

Svou první vraždu spáchal Oto ve 20 letech, v červnu roku 1993. Tehdy už věděl, že prací v kolínském lihovaru nikdy nezbohatne tak, aby do smrti nemusel pracovat.

Lihovar nenaučil Otu lásce k denodenní dřině, ale dal také název gangu, který tvoří jeden z rohů zabijáckého trojúhelníku českého podsvětí: Kolínský gang (pak tu máme ještě Berdychův gang a „čtveráckou“ partu Orlických vrahů).

Pokus vyloupit obchodní dům na základě předem připraveného plánu se zvrtl v Otovo zběsilé bodání do strážného, který měl omdlít po úderu železnou tyčí do hlavy, ale neomdlel.

Druhou vraždu spáchal Oto Biederman o dva roky později a na začátku byl opět plán. Zrodil se z vychloubání Otova známého, že má doma v trezoru dva miliony.

Klíče

Ota s komplicem dali hlavy dohromady a vymysleli, že mu vezmou od toho trezoru klíče. Tady se ukázala slabina plánu: Dotyčný jim klíče nechtěl dát.

Strhla se rvačka, během které byl údajný milionář postřelen. Otovi vadilo, že se na zemi mrská a ztěžuje jim tak šacování, tak ho zastřelil. Mrtvolu pak prohledali a zjistili, že u sebe žádné klíče nemá.

Ukázalo se tak, že plán byl jedna velká trhlina: Oběť jim nechtěla dát něco, co vůbec neměla. Když se později ukázalo, že nemá ani ty dva miliony, zůstal jediným pevným bodem v celé zápletce prázdný sejf.

Neúspěch akce s neviditelnými klíči ponoukl Otu a jeho komplice už o necelý týden později k zoufalému činu: vykradení benzínové pumpy.

Pumpa

Na konci tohoto podniku byl pumpař, kterému Oto prostřelil hlavu jen proto, že sebou nečekaně trhl. 30 tisíc, které pumpař před smrtí Biedermanovi v oprávněné obavě o svůj život odevzdal, zločinci ještě téhož večera prohýřili v nedalekém podniku pochybné pověsti.

Čtvrtý Biedermanův pokus o zbohatnutím skončil vraždou komplice jménem Pavlíček, s nímž na začátku příběhu chodil do školy v Tuklatech.

Parcela

Pavlíček vymyslel plán tak nepravděpodobný, že se i v Otovi cosi vzbouřilo. Pavlíček prodá svou parcelu, o které nebylo jisté, že je jeho, a peníze uloží do banky, kterou pak Ota vykrade. Tím svůj zisk zdvojnásobí na úroveň ceny dvou parcel.

Ta rovnice kulhala. Na začátku byla jedna takřka neexistující parcela a na konci jsou parcely dvě. Nebyla to ale tato disproporce, která v Otu probudila zvíře. Rušilo ho, že v bance, do které se Pavlíček chystal uložit výtěžek z dosud neprodané parcely, má i on uložené své úspory.

Snaha rozlousknout tento oříšek se překotila v hádku, na konci které Oto nasypal do svého spolužáka dávku ze samopalu a pak ho ještě pro jistotu pobodal.

Pavlíčka i s jeho plánem na zmnožení pomocí neexistujících axiomů pochoval v mělkém hrobě u sebe na zahradě.