Ačkoliv se může na první pohled zdát, že žijeme ve světě, jehož pravidla známé a který ovládáme, není tomu tak. Vědce stále trápí mnoho otázek, na které neznají odpovědi. A některé, například o fungování lidského těla, jsou záhadou, kterou si nikdo z nás ani neuvědomuje.
Lékaři často pozorují a v některých případech i využívají takzvaný placebo efekt. Jedná se o pozitivní dopad léčby, která je pozitivní hlavně proto, že tomu pacient sám věří. Jak se dočteme v Bibli - "věř a víra tvá tě uzdraví." Tento efekt byl vědecky mnohokrát doložený ale lékaři ho neumějí vysvětlit. Je možné, aby měl mozek takový vliv na buňky v těle a nebo si pacient prostě "vsugeruje", že je uzdravený, nebo že bolest ustupuje? Podle odborníků se na placebo efektu zakládají například i homeopatika či praktiky reiki, takzvané životní energie. Lidé jim zkrátka věří a proto pomáhají.
Ruku v ruce se záhadou vlivu mozku na fyzický stav člověka jde i hypnóza a spánek. Hypnóza se používá jako léčebný proces od 60. let a mozek zhypnotizovaného člověka nefunguje tak, jak je běžné a takový člověk je náchylný na vnuknutí z venkovního světa. Je to ale i způsob jak se zbavit depresí, strachů nebo zlozvyků. K jakým procesům ale dochází ve zhypnotizovaném mozku zatím žádný vědec neodhalil.
Stejná diskuze probíhá i kolem účelu spánku. Lidé zaspí i třetinu svého života a obecně se má za to, že potřeba spánku vzniká z potřeby mozku filtrovat a ukládat data, která nasbíral během bdělého stavu. Pokud by to ale byl jediný účel, proč člověk nevydrží nespat dlouho? Aktuální rekord je 11 dní a dvě hodiny bez spánku a dlouhodobá spánková deprivace má za následek deprese, vážné halucinace a vyčerpání organismu. Experimenty ale prokázaly, že to, co člověk nenaspal už nemůže zpětně "dospat" a že i po týdnu nepřetržité bdělosti nepřijde adekvátně dlouhý spánek ale maximálně několik hodin navíc k průměrné době spánku.
Záhad lidského života je ale mnohem víc. Stačí se podívat na začátek - na úplný začátek existence všeho. Dosud nikdo nepřišel s ověřenou teorií, odkud se vlastně vzal život. Počátky vesmíru se dají vysledovat až k velkému třesku, ale jak se na Zemi zrodily první živé buněčné organismy, na to zatím odpovědět neumíme. O to strašidelní je teze o tom, kam lidstvo spěje, nebo spíš o tom, kam už možná dospělo.
Jeden z největších mozků současnosti, Elon Musk nedávno podpořil teorii Matrixu, faktu, že všichni žijeme v počítačové realitě a všechno kolem nás s je jen simulace vytvořená umělou inteligencí. Musk ve svém tvrzení vychází z rychlosti vývoje technologie posledních let. Za posledních 40 let pokročil svět počítačových her tak, že miliony lidí můžou hrát spolu v jedné počítačové realitě i když jsou reálně třeba miliony kilometrů od sebe. Pokud vezmeme pokrok za 4 dekády, pak se můžeme jen domýšlet, kde budeme za sto či za tisíc let. Podle Muska bude lidstvo schopné tvořit tak dokonalé umělé reality se všemy vjemy a detaily, že nikdo nebude schopen poznat, co je reálné a co ne.
A co hůř. Podle něho je šance, že v jedné takové už nežijeme zhruba jedna k miliardě. Naopak je prý velice pravděpodobné, že žijeme v realitě vytvořené vyspělou budoucí civilizací a vlastně nás ovládá počítač. Nakonec dodává, že bychom dokonce měli doufat, že to tak je. "Pokud se civilizace přestane vyvíjet, pak je to proto, že došlo k nějaké katastrofě, která ji zastavila. Měli bychom doufat, že náš svět je dokonalá počítačová simulace, protože buď jednoho dne dojdeme vývojem do stádia, kdy tyto simulace budeme moci vytvořit, a nebo vyhyneme." Ve svých slovech naráží na fakt, že pokud bychom k vytvoření takovéto dokonalé reality nikdy nedošli, bylo by to proto, že bychom se přestali vyvíjet. A pokud se někdy lidstvo přestane vyvíjet, bude jen proto, že už žádné lidstvo nebude. Pokud tedy naše realita je skutečně umělá realita vytvořená počítačem, měli bychom být šťastní, protože se lidstvo do této schopnosti bylo schopné vyvinout.
Ačkoliv se jeho slova a uvažování mohou zdát nepravděpodobná nebo děsivá, pravdou zůstává, že za posledních několik dekád se lidstvo vyvinulo úžasným způsobem a tento vývoj se nebude zpomalovat. Vždyť podle expertů z Googlu bude možné kompletní vědomí a informace lidského mozku převést na externí úložiště, tzv. cloud už za třicet let.