„Já si nezasloužím přijít o dítě. Ani nikdo jiný , kdo má svoje dítě rád.,“ říká pan Jiří. V ruce má dopisy od soudkyně, ve kterém nařizuje zákaz styku se s jeho synem.

Kdo je kdo

Syn pana Jiřího se jmenuje Tobiáš a spatřil světlo světa roku 2000. To už stálo soužití jeho rodičů tak nějak za starou bačkoru.

Pan Jiří pracuje jako vývojový konstruktér. Občas hrával ve filmu, například menší roli ve snímku Šakalí léta. Aby se nezbláznil, píše si deník. Se zveřejněním svého příběhu souhlasil se slovy: „Teď už je to stejně jedno.“

Paní Jolana, která má jen základní vzdělání, byla (a je prý dosud) na sociálních dávkách. Podle pana Jiřího se jeho žena živila tím, že poskytovala a zprostředkovávala erotické služby. Toto tvrzení je prý podložené důkazními fotografiemi.

Bití a prostituce

„Bila mě, napadala i na veřejnosti. Nadávala mi tak, že to slyšela celá ulice,“ vzpomíná pan Jiří. „Měla dceru z předchozího vztahu s Rómem. Chovala se k ní stejně podobně hrubě jako ke mně, rasisticky jí nadávala, kopala. Když jsem to řekl na sociálce, nezajímalo je to. Stačilo jim, co řekla matka. To byla pravda.“ vzpomíná pan Jiří.

Tobiášovi nebyl ani rok, když se jeho rodiče začali soudit.

„Její násilí, účast na finančních podvodech a střídání partnerů se vystupňovaly natolik , že jsem s ní již nemohl být. Chtěl jsem se ale starat o syna i nadále. Měl jsem mu co nabídnout, nejen běžnou péči , ale i odborné dovednosti,“ říká pan Jiří.

„Byt půjčovala k prostituci. Zatímco ona pracovala, syna hlídala ochranka.“

„Jednou u nás dokonce byla známá mafiánka Ljuba s pistolí. Prý si přišla pro nějaký šperk. Žena byla také zapletena do nějakých půjček na falešná jména, do čehož se mě také snažila zatáhnout.“

Vychovával syna do tří let

„O Tobiáše jsem se od jeho tří let staral každý den. Jeho matka Jolana ale dělala neustálé problémy. Vadilo jí, že jsem s ním, přestože podle zákona jsme měli oba stejná práva,“ vypráví pan Jiří.

Po rozchodu se ženou vídal pan Jiří syna na pár hodin týdně, podle toho, jak měla matka čas, a intervaly se stále prodlužovaly.

„Soud celá léta i přes moje návrhy styk s dítětem nijak neupravil a ponechával vše na milost a nemilost matce. Dítě považovala za svůj výhradní majetek a úřady ji v tom utvrzovaly,“ říká pan Jiří.

První dohodu podepsali Tobiášovi rodiče na sociálce v roce 2003, když mu byly tři roky.

„Tuto dohodu, stejně jako všechny následující, Tobiášova matka vydržela dodržovat jen krátce. Pak je začala obměňovat podle své nálady, až ja přestala z ničeho nic dodržovat úplně. Podepsali jsme několik dohod. Vždy se stejným výsledkem.“

Jiří platí Jolaniny dluhy

„Pak jsem přišel o práci. Soudy neuznávají tátům, kterým není umožněno být s dětmi, stejná práva na sociální zajištění, jako ostatním občanům. Výživné vám napaří i za několik let zpětně. Přesto jsem přispíval řádně i tak a splácel k tomu ještě půjčky, které si brala matka našeho syna ( některé z nich na moje jméno s mým souhlasem). To ale soudy nezajímá,“ dodává Tobiášův táta.

„Výživné stanovené soudem platím řádně a včas. Důležité je, že jsem se o syna staral vždy tak, že na něm nešetřím když kupuji oblečení, dobroty, zábavu a školní výlety. Nikdy jsem ho nenechal pocítit svou těžkou finanční situaci.“

„Myslím, že u tátů, kteří se chtějí přirozeně starat o své děti, není problém v alimentech, ale v tom, aby jim byl umožněn kontakt s dítětem. Oni už prokáží, že se umí o dítě postarat,“ domnívá se rodič dnes desetiletého syna.

První rozsudek

První rozsudek padl v roce 2006, tedy po pěti letech od chvíle, kdy rodiče malého Tobiáše poprvé vstoupili do soudní síně.

„Můj advokátní koncipient přišel pozdě, předsedkyně senátu už zahajovala jednání. Nepřipravil se a hlavně vůbec nemluvil. Řekl jen jednu větu: „Je smutné , když nemůže otec vidět svoje dítě,“ a tím zřejmě zcela vyčerpal své advokátní schopnosti,“ vzpomíná pan Jiří, který si dobrého advokáta nemohl dovolit.

A tak soud určil kontakt otce se synem jen jednou za měsíc na 4 hodiny.

I s tím však měla matka problémy. Dostala dvě napomenutí od soudu, aby dodržovala rozsudek. Pokutu jí soud však neurčil, tak dohodu porušovala dál.

Zákaz styku s dítětem

„V červnu letošního roku, mi přišel dopis, že mi byl soudkyní Alenou H. styk se synem zakázán předběžným opatřením bez uvedení důvodu,“ diví se pan Jiří „Nemohl jsem se k tomu ani vyjádřit, protože jsem se o zákazu dozvěděl až o několik dní později,“ dodává šokovaný táta.

„Rodiče by se měli ve výchově a v péči o dítě doplňovat,“ myslí si zklamaný otec. Vidí , jak je jeho dobrý vztah se synem narušován, nechce ani pomyslet na ty následky na zdraví dítěte

„Když jsem prosil o pomoc sociální pracovnici, dozvěděl jsem se, že mám vydržet, až bude syn dospělý. Pak si ho budu moci pozvat do televizního pořadu Pošta pro tebe,“ říká pan Jiří, který se obrátil s prosbou o pomoc i na prezidenta Klause. Marně.

„Brát mi dítě , tak jako jiným tátům, když ho mají rádi , je nesmysl. Nikdy se to nedá ničím zdůvodnit. Že si soud za mými zády nařídí zákaz styku a ani mi o tom neřeknou, to už je vážně vrchol. To by šokovalo každého rodiče,“ říká pan Jiří.

Blesk.cz bude případ dál sledovat.

Vaše otázky na paní Jiřího pište na adresu online@blesk.cz