Děti přijdou o tátu

„Je to nesmyslný a diskriminační rozsudek a znamená velkou ztrátu především pro děti, které tak přicházejí o tátu,“ říká pan Navrátil, který měl původně dceru (7) přidělenou do své péče. První školní den si pro ni ale její matka přijela do školy a odvezla ji na neznámé místo. Druhé dítě, dvouletého syna, měla v péči matka.

Únos ze školy

„Matka si přijela pro dceru před školu, násilím ji vtlačila do auta a odvezla. Soudu jsem předložil výpovědi svědků, ale dal za pravdu matce,“ říká pan Navrátil a poukazuje na to, že soud tak vlastně potvrdil, že matka jednala správně, když protizákonně odvezla dítě.

Po rozchodu v roce 2009 se pan Navrátil a jeho žena obrátili na soud, ten svěřil předběžným opatření dceru do péče otce a syna do péče matky a vymezil dobu styku dětí se druhým rodičem. Matka však syna otci takřka „nepůjčovala“ a za rok ho otci odmítla předat pod různými záminkami 28 x. Nyní po únosu dcery odmítá předávat otci i ji.

Naděje

„Určitě se odvolám, nic jiného mi nezbývá. Podle zákona jsou splněny všechny podmínky pro střídavou péči na obě děti. Soud neměl žádný důvod mě připravit o syna a dceru.“ říká pan Navrátil. Matka se k rozsudku odmítla vyjádřit.

Matky v mnoha případech zneužívají svého postavení výlučného opatrovníka tím, že dítě otci pod různými záminkami odmítají vydávat. Soudy k nim často bývají shovívaví a když už jim udělí pokutu, tak ji následně odpustí. V krajních případech matky štvou děti proti otcům a vytvářejí v potomcích syndrom zavrženého rodiče.

Diskriminace otců

V České republice se za rok uskuteční asi 20 tisíc sporů o děti, v 90 procentech případů získávají do péče ženy a jsou to také ženy, které v 75 procentech případů žádají o rozvod. Střídavá péče, která je podle mnoha studií pro dítě nejlepším řešením (psychologové Jiří Tyl, Eduard Bakalář, Vladimír Fiedler a další) se ale objevuje jen v přibližně 3 procentech rozsudků.