3°C
Dnes oblíbená turistická místa bývala středem pradávných vyspělých civilizací. Mayové a jejich přesný kalendář dokonce vyděsil lidstvo, když v prosinci 2012 skončil a mnozí prorokovali na toto datum soudný den a konec světa. Nic takového se samozřejmě nestalo, a my žijeme dál. Dávné civilizace byly ale skutečně vyspělé natolik, že daleko předčily vlastním vývojem svojí dobu. Kam se ale poděly? A co znamenají pověsti o zániku jedné z nich, které nápadně připomínají výbuch atomové bomby?
Dávná Harrapská kultura, která už je dnes skoro zapomenuta, se rozprostírala v povodí řeky Indus a zabírala většinu dnešního Pákistánu a severozápadní Indie. Počátky civilizace se datují do 2. poloviny 4. tisíciletí př.n.l. a okolo roku 3000 př.n.l. dosáhla svého vrcholu. Vystavěla dvanáct měst v povodí řeky, které byly vystavěné z cihel a měly i vlastní kanalizační systém. To všechno v době, kdy lidé v Evropě žili v jednoduchých boudách postavených z hlíny a bláta. Města Harrapské civilizace měla úhledný systém ulic a domy vlastní koupelnu.
V největším městě Mohendžodaro žilo na padesát tisíc lidí a ačkoliv byly nalezeny popsané destičky, místní písmo ještě nebylo rozluštěno. Teorie o konci civilizace se liší. Podle některých kolem roku 2200 př.n.l. došlo k mohutným záplavám, které zničily města v povodí řek. Jiní se přiklánějí k legendě o superzbrani nazývané astravidya, kterou měli mít Harrapové v držení. Starý indický text zbrani přisuzuje, že "zabíjí děti uvnitř dělohy jejich matky" a "může zničit celé země na několik generací". Použití této zbraně je prý následováno mohutnou explozí světla a ohně, která zničí všechno živé i všechny stavby široko daleko. Tento popis až příliš přesně sedí na naše moderní nukleární zbraně. Ale jak by se mohla jedna taková zbraň dostat do rukou civilizace, která žila před tisícemi let? Je snad teorie o průzkumnících z vesmíru pravdivá a stáli za zničením Harrapů právě oni?
Další ztracenou civilizací, která měla zaniknout stejně jako Atlantida, byla tzv. Lemurie. První impulz ke zkoumání daly kosti lemurů, které byly objeveny v Indii i přes to, že lemuři žijí výlučně na Madagaskaru. Tohoto objevu se chytla madame Blavatská, žena, která se zabývala duchovnem a která tvrdila, že na jedné ze svých seancí mohla nahlédnout do knihy Dzyan z éry před Atlantidou, která ji měla vyjevit, že Lemuřané byli jednou ze sedmi původních ras žijících během třetihor, byli až dva metry vysocí a byli to hermafroditi. Kontinent v Indickém oceánu se měl ale potopit pod hladinu moře při přírodní katastrofě. Ačkoliv neexistuje žádný hmatatelný důkaz o existenci Lemurie, mnoho lidí ji považuje za skutečnou hlavně proto, že legendy o ní přežívají tisíciletí v kultuře Indů, domorodců z Polynésie a objevuje se i v legendách domorodých Američanů.
Tato báje se nápadně podobá vyprávění o Atlantidě, snad nejznámější příběh tohoto druhu. Atlantida byl kontinent obydlený vyspělou rasou - Atlanťané byli zběhlí v matematice, léčitelství i astronomii a svým vývojem a uspořádáním společnosti měli předběhnout dobu o tisíce let. První psanou zmínku o bájné Atlantidě najdeme v dialogu známého učence a filozofa Platona, který ve své vyprávění staví na tom, co měl slyšet vyprávět řeckého státníka Solóna o tom, co objevil během své cesty do Egypta.
Podle Platóna existovala Atlantida okolo roku 9600 př.n.l. za Gibraltarským průlivem a měla to být úrodná a hustě zalidněná země. Atlanťané se ale dostali do války s pra-Athénami, Egyptem a dalšími státy ve Středozemí a byli poraženi. Poté stihla kontinent přírodní katastrofa a ten se potopil pod moře během jednoho hrůzného dne a jedné noci. Dnešní historici se schodují na tom, že Platón zařadil do svého dialogu vyprávění jako demonstraci ideálně fungující a dobře vystavěné společnosti. I přes to se ale Atlantida stává ještě dnes cílem hledačů pokladů stejně tak, jako bájné Eldorádo či ztracený kontinent Mu.
