Zpolitizování pohlaví znamenalo pro logiku třídního konfliktu velký skok kupředu.

Obvinění z „útlaku“ není zaměřeno na široké, neosobní sociální třídy, nýbrž na nejnitěrnější osobní vztahy. Utlačovatelem není podnikatelská třída či podnikatel, ale manžel (nebo „intimní přítel“), otec či dokonce i syn.

Stephen K. Baskerville
Stephen K. Baskerville
Autor: int

Útok

Ve jménu utlačovaných všemocný stát znárodňuje  - po socialistickém vzoru -  také soukromí rodiny. Soukromí člověka - poslední útočiště jedince před státní mocí - přestalo být vedlejším poškozeným a stalo se hlavním terčem.

Nebezpečí tedy nespočívá v útoku na svobodu obecně (což je hrozba tradičních tyranií), ale specificky ve výpadu proti soukromému, zejména rodinnému život (který tradiční diktátorské režimy obyčejně opomíjejí).

Radikální feminismus je totalitní, protože upírá jedinci soukromé místo. Každá soukromá myšlenka a jednání je veřejné, a tedy politické. Strana nebo hnutí si vyhrazuje právo na kontrolu každého aspektu života.

Zvrácenost

Tohoto nepřátelství k soukromí jedince si všímá také socioložka Daphne Pataiová.

„Dnešní feminismus stírá hranice mezi veřejným a soukromým, a tím píše novou kapitolu zvrácené tradice slídění a kontroly a nesvobody,“ konstatuje Patainová. „Každé gesto jednotlivce, každá jeho myšlenka jsou vystaveny hodnocení ze strany jeho spoluobčanů.“

Pokračování příští pátek.
Z angličtiny přeložil Ondřej Höppner.

Viz též ZDE