2°C
Čas od času narazí archeologové na něco, co neumí vysvětlit. U většiny případů se jedná jen o dočasnou neznalost a pravý účel předmětu je časem odhalen. U některých se to vědcům ale prozatím nepodařilo a to vyvolává otázky, jestli jsou tyto předměty opravdu lidského původu, když civilizace, které je měly vytvořit, zdaleka nebyly tak vyspělé.
Jedním z takových případů je tzv. bagdádská baterie, která byla nalezena v roce 1936 v Iráku. Takzvaná baterie je vlastně džbán z pálené hlíny spolu s kusem plechu ve tvaru válce a železnou tyčí. Celý set měl být vyroben na přelomu našeho letopočtu a jeho účel je vědcům zatím nejasný. Jedna z hypotéz je ale šokující.
Wilhelm Köning z Iráckého národního muzea přišel při popisování předmětu s hypotézou, že se vlastně jedná o galvanický článek, o baterii. Díky pokusům bylo doopravdy prokázáno, že když se nádoba naplní kyselou tekutinou (např. citronovou šťávou), tak dojde k elektrolýze a k vytvoření napětí kolem dvou voltů. Sloužila nádoba už před dvěma tisíci let jako baterie k vytváření napětí? A pokud ano, jak na to tehdejší lidé vůbec přišli a k čemu ji využívali?
Podle teorie je možné, že několik nádob propojili, aby tak získali větší napětí, které pak využili ke galvanickému pozlacování nádob. To ale někteří vědci odmítají, protože podle nich je prokázáno, že k pozlacování docházelo s pomocí rtuti. Na co tedy využívali naši předci baterii? A kde získali potřebné znalosti?
Podobnou takovouto záhadu skrývají i hieroglyfy, které možná ještě nevydaly všechna svá tajemství. V Egyptě, v oblasti Dendera v chrámu zasvěceném bohyni Hathor nalezli archeologové na stěně výjevy, které až nápadně připomínají naši dnešní žárovku. Ale mohli si staří Egypťané svítit elektřinou? Ačkoliv egyptologové tento výklad zmíněného hieroglyfu odmítají a jde podle nich o zobrazení výjevů z egyptské mytologie, faktem zůstává, že v kryptách starých egypťanů chybí držadla na pochodně a tudíž není jasné, jak si uvnitř svítili. Podobné kontroverze vyvolává i jiný hieroglyf, takzvaná Abydoská helikoptéra, vyobrazení hieroglyfu, který vypadá jako moderní helikoptéra. Podle egyptologů se pouze překrývají dvě vrstvy nápisu a vytvářejí tento dojem, podle jiných je to důkaz o tom, že Egypťané viděli návštěvníky z vesmíru v létajících strojích.
A u létání ještě zůstaneme. Artefakt, který je nazýván jako Quimbayaské letadlo totiž stojí za zmínku. Jedná se o zlatou miniaturu vyrobenou civilizací Quimbayů žijících v dnešní Kolumbii kolem roku tisíc. Těchto zlatých předmětů bylo nalezeno několik desítek a jsou vystaveny v muzeu pod štítkem vyobrazení hmyzu a ptáků. Mnozí s tímto ale nesouhlasí a tvrdí, že se jedná o dokonalé vyobrazení moderních letadel. V roce 1990 byl proveden pokus a jeden z artefaktů byl v přesném měřítku přestavěn do velikosti dnešních letadel na dálkové ovládání. Byl mu přidán motor a letadlo ke všeobecnému úžasu hladce vzlétlo a mohlo bez problémů létat. To znamená, že design tisíce let starých mini soch odpovídá tomu, co dnes víme o aerodynamice. Vznést letadlo do vzduchu není tak jednoduché jak se zdá a lidstvo má tuto schopnost teprve kolem stovky let. Jak je tedy možné, že civilizace Quimbayů dokázala postavit tak přesné modely?
Ať už se jedná o skutečné střípky budoucnosti, které vyobrazili naši předci, nebo jen o schodu náhod a bujnou fantazii moderních hledačů senzací, tyto nálezy budou lidstvo vždycky fascinovat.
